Jeden kopec a přirozený způsob poznávání světa

Když den a noc jsou stejně dlouhé, když světlo a tma jsou v rovnováze, to se vnější harmonie světla a tmy přenáší i do našeho nitra. To pak jsme napojeni na přirozené zdroje poznávání světa.

Jsme poutníci vesmírem a naší lodí je samotná Země. Kolik těch vesmírů ale je, třeba jenom tady na Zemi? Miliony malých světů, miliony obyčejných životů, miliony příběhů, které stojí za vyprávění. Nebojte se vyprávět i o tom svém světě, každý z vás může být (a je) v tom svém světě domorodcem.

Podzimní rovnodennost je za námi a běh Země jde dál svou cestou. Některé věci zůstávají stále stejné. Jako poznávání světa. Jak můžete poznávat svět? Tím, že obnovíte své napojení na přirozené rytmy přírody. Jednou z tradičních technik, jak toho dosáhnout, je kromě práce na poli či zahradě, obyčejná chůze.

Chůze jako probuzení

Zapomínáme chodit, do školy, do práce, jenom tak za humna. Obnovme tuto obyčejnost, která se může proměnit v neobyčejnost. Jak je krásné vyběhnout ven a jít na nejbližší kopec. Pomalá chůze krajinou v nás něco probouzí. Něco z daleké minulosti, kdy jsme ještě dokázali vnímat přirozené cykly přírody. Někdy, když jsme celý týden v práci, si až o víkendu všimneme, jak se všechno venku mění. Zbarví se listí a najednou je na zemi. Tak rychle, že si ani nestačíme všimnou, kdy se to stalo.

Pojďme spolu na jeden kopec. Je jedno na který. Třeba ten nejbližší, který máte za rohem. Jak dlouho už jste na něm nebyli? A byli jste na něm někdy vůbec? Znám spousty lidí, kteří na tom svém nejbližsám kopci nikdy nebyli. Opravdu.

Probuďte se někdy brzy ráno, dejte si v klidu snídani. Do batohu si dejte nějakou svačinu, pití, oblečení, … A hurá na kopec.

Hurá na kopec

Dnes napadl první sníh. Miluji první sníh. Trčí z něj ještě zlatá podzimní tráva i červeně zbarvené borůvčí. V běli sněhu kontrastně září barevné listy stromů. Sněhu je tam nahoře tak po kotníky, ale vzduch už je chladný. Není to ještě chlad zimy, jen její předzvěsti. Je to jenom takové upozornění. Pozor, přicházím.

Beru si jako vy (doufám) ten batoh a mizím ven.

Stoupání je v tom chladu příjemné. Všude ze stromů padají kapky. Natahuji si kapuci. Dole je ještě všechno zelené, zamlžený vlhký les. Jen tam, kde je mezi stromy mezera, dopadl sníh až na zem a teď v zeleném lese vytváří malé bílé ostrůvky. Jenom o kousek výš už je to jinak. Bílá se pomalu rozšiřuje po celém lese. Stromy zatížené tou bílou nadílkou, se klenou nad cestou a vytvářejí barevné tunely.

Vybírám si cestu tam, kde tuším skály.

Na skalách

Skály tam opravdu jsou a kromě toho se tam otevírají výhledy do údolí. Kvůli nim jsem schopna se škrábat nahoru až skoro do nebe, do toho sedmého, protože dnes jsou výhledy obzvlášť vypečené. Mám pusu od ucha k uchu a fotím, co to dá. Je to trochu praštěné, ale těším se, až si doma stáhnu fotky do počítače a pořádně si je prohlédnu. Je to fakt ulítlé, když mě to napadá tady nahoře, když můžu na výhledy přímo koukat. Ale doma u prohlížení fotek to všechno zažiju ještě jednou, takže se na to fakt těším.

Jdu dál pokolena v zasněženém borůvčí, odbočuji na chodník k sutím. Dnes těch sutí je povícero s výhledy na všechny strany. Sníh je mokrý. Vylézá sluce 🙂 Snad mě to trochu osuší.

I mistr domorodec se někdy utne

Protože nemám moc času, chci se dostat zkratkou na cestu a vrátit se zpět. Takže to beru rovnou nahoru po kamenech. Pak si v borůvčí zvolím chodník vychozený zvěří, stopy jsou čerstvé. Po chvíli se zdá, že vysoká je přede mnou. No opravdu, slyším v roští praskání větví a dokonce cítím pach zvěře. No nazdar, určitě jsem nechtěla zvěř plašit. Takže z chodníku scházím a snažím se roští obejít, aby měla zvěř klid.

Jenomže jsem se dostala do neprostupného porostu. Je tak hustý, že se jím nedá vůbec projít, obejít se také nedá. No, to se mi tedy moc nepovedlo. Nakonec jsem se asi desetimetrovým úsekem, který zbýval na cestu, prodírala asi půl hodiny. Několik větví mě pěkně praštilo, zasněžené a pořádně mokré štětiny jehličí mě vzaly rovnou přes obličej a hezky ho umyly. Místy jsem se plazila po čtyřech, jindy jsem zase skákala z vetvě na větev jako opice. Vylezla jsem na cestu potlučená, úplně mokrá a úplně vyřízená. “To máš za to”, říkala jsem si, “že neposloucháš své vlastní rady. Dobře ti tak!”

Jak vidíte, přirozené poznávání světa nám moc hezky funguje. Hned dostanu pořádnou ťafku, abych si té přirozenosti více všímala a nelezla, kam nemám.

Přes kameny, které se ztratily

Ještě se zdržím na kvarcitových kamenech s parádními výhledy. Ztracené kameny znáte jistě všichni. Je to tady kupodivu samý šutr bílé až šedé barvy s porosty zeleného lišejníku. Dnes je vidět hodně daleko. Jemně pocukrované stromy, bílé plošky sněhu na šedivých kamenech, nadýchaná oblaka, kopce až do nekonečna.

Mám pocit závratě, když se tak koukám z hrany skály. Nechce se jít dolů, proč taky, když můžu létat.

Jsem tady a nikdo nikde.

Tak co, zkusíte taky to poznávání světa? Jenom vynechejte pro jistotu ty zkratky.

Ivana Metelková

Jsem domorodec z Jeseníků, mou vášní je pohyb a jesenická příroda. Ráda učím lidi poznávat nové cesty, chodit jesenickou krajinou a vnímat, jak k nim Jeseníky promlouvají.

Jsem autorkou e-booku Jeseníky cestou domorodce, ve kterém vás na 15 cestách provedu různými částmi Jeseníků, e-booku 5 cest okolím Vrbna p/P, kterým provádím lidi podhůřím Jeseníků a e-booku Zaječí hora, kde můžete objevit krásu jesenického lesa, suťových kamenů a skal.

Můj příběh o tom jak jsem k tomu všemu došla, si přečtěte zde.

Komentáře

  • Maryška 28.09.2018 19:05

    Milá Ivano,
    píšete moc hezky, ráda vás čtu, miluju Jeseníky tak jako vy!

    • Ivana Metelková 29.09.2018 04:43

      Maryško, děkuji. Já jenom předávám to, co mi samo přichází z přírody 🙂

Přidat komentář

* Nezapomeňte na povinné pole.

  • DÁRKY PRO VÁS

     

  • Buďte objevitelem jesenických tajemství

    Stáhněte si e-book zdarma a zjistěte, jaká dobrodružství můžete zažít na svých toulkách Jeseníky, co je tím hlavním důvodem, proč si Jeseníky zamilujete i vy a co mohou tyto hory přinést vám osobně.

    3sipky-dolu-cervene

  • Kam v Jeseníkách na běžky?

    e-book - běžky   Ukradněte moje tajemství, kam jezdím v Jeseníkách na běžky ... :-) Stáhněte si e-book jako dárek.

  • Neděláte 6 nejčastějších chyb jízdy na kole nejen cyklistických hobíků?

      Proč byste měli jezdit na kole? Co je dobré sledovat, když si nějaké kolo chcete pořídit? Jaké jsou nejčastější chyby, které možná při své jízdě děláte i vy?

  • Rubriky

  • Domorodec na FB

  • Domorodec na Instagramu

  • Počasí s Windy

  • Domorodec doporučuje

    salewa-160x600.jpg
  • Webkamera Švýcárna

    snimek