Místo, kde na každém kroku zakopnete o kámen

Celkem pravidelně mně přepadá neodolatelná touha vydat se do míst kolem Černé Vody na rozhraní Žulovské pahorkatiny a Rychlebských hor. Tato místa mají pro mě totiž velké kouzlo. Jde o krásnou krajinu, kde na každém kroku vnímám pozůstatky života a díla našich předků. Jejich život byl postaven na tom, co jim nabízela sama krajina.

Nejčastěji sem jezdím na kole, ale tentokrát jsem si některá místa, která na kole nejsou až tak dostupná, chtěla projít pěšky. Také jsem měla v úmyslu nafotit nějaké fotky, ale “fotografické” počasí mi příliš nepřálo a navíc mě zlobil foťák, takže fotky berte raději s rezervou.

Krajina

Je to právě krajina Žulovské pahorkatiny a Sokolského hřbetu, výběžku Rychlebských hor, která dává tomuto místu velké kouzlo. Jde totiž převážně o travnaté pastviny, proložené zarostlými lesnatými kopečky s kamennými hromadami. Lesy jsou převážně listnaté, místy smíšené. V lesích všude leží kameny, neuvěřitelné množství. Jde totiž o oblast, v minulosti vyhlášenou těžbou žuly a mramoru a i v dnešní době je zde několik funkčních lomů. Staré opuštěné lomy najdete například, i když jdete ze Žulové na Boží horu a Borový vrch.

Takže znaky krajiny jsou louky a pastviny, listnaté lesy a kameny, které byly sesbírány z polí nebo pocházejí z lomů či lesů. Jak zajímavá musela být ta krajina předtím, než byly sebírány na obrovské hromady všechny kameny a jaká to musela být těžká práce je sesbírat. Krajina je zde krásná v každém ročním období a je poházena domky, ke kterým vedou úzké pěkné cesty, někde lemované letitými stromy.

Znakem krajiny je i podloží, které je propustné, cesty jsou příjemné a bez louží. Je to dáno tím, že tato oblast byla v době ledové pokryta obrovským skandinávským ledovcem. Ten pokryl celou Vidnavskou nížinu, Žulovskou pahorkatinu a úpatí Rychlebských hor, a to až do nadmořských výšek okolo 500 m. n. m. Tento obrovský ledovec zde po roztátí po sobě zanechal až 50 m mocné uloženiny, štěrkopísky.

Kámen

Když jsem zde byla poprvé, bylo to na kole a jela jsem z Vápenné, směrem k Sokolskému hřbetu. A v určité nadmořské výšce mě překvapilo, že cesta je zde dlážděná žulovými kostkami. Dnes už vím, že to zde vůbec není ojedinělé. Kromě dlážděných cest jsou všude i v lesích pozůstatky různých zídek (spíše bytelných žulových zdí), většinou stavěných na sucho, starých náhonů či mostků, kde mostovky jsou z velkých kamenných kvádrů, což je nádherné dílo starých kameníků. Najdete je nejen zde v Černé Vodě, ale například i po cestě ze Žulové na Boží horu a Borový vrch.

V lesích leží opuštěné kameny v různé fázi rozpracovanosti. Vypadá to, jakoby lidé pracovali a najednou všeho nechali a odešli, a asi to tak i bylo. Kromě toho je v lesích mnoho starých lomů a obrovské hromady kamenů, jako němé pozůstatky těžby a dávné minulosti. Terén je tu překután a překopán, podobně jako například ve Vrbně pod Pradědem, kde se ale jednalo převážně o rýžování zlata.

Moje cesta

Tento víkend jsem šla po zelené značce od hospodyČerné Vodě k základně Rychlebských stezek (o těch vám povím někdy příště, protože rozhodně stojí za vyprávění) a k zřícenině hradu Kaltenštejn. Na vyvýšenině zde v bukovém lese stojí opuštěná, polorozpadlá věž a pár hradních zdí. Je to zajímavé a hojně navštěvované místo.

Odtud jsem šla ještě kousek po červené značce směrem ke Starému Podhradí, ale jak je mým zvykem, značku jsem brzy opustila a toulala jsem se jen tak po loukách. Na takové toulání mám dobrý recept, a to sledovat, kde je jaký chodníček, po němž chodí místní, protože takový chodníček vás vždy zavede k něčemu zajímavému, kam ostatní turisté chodící po značkách nikdy nedojdou.

  Narazila jsem na opravdu úžasná místa. Čím dál je člověk od turistických značek, tím více najde původních, nedotčených míst. Inspirace a imaginace běží. Jde o velmi stará místa se silným duchem. Tato místa jsou jedním z důvodů, proč lidé milují Jeseníky.

Lomy a jiné věci

Menší oklikou jsem došla až k Přírodní památce Píšťala. Jde o kopec porostlý smíšeným lesem, převážně bukem, ale vyskytují se zde i borovice a břízy. Na vrcholu kopce je žulová skála se zajímavými skalními mísami, které jsou zřejmě často naplněné vodou. Kromě toho jde o další z malých lezeckých míst, je zde totiž několik jištěných cest.

Píšťaly jsem šla dál směrem k Vycpálkovu lomu, od úpatí kopce Haspelberku přímo lesem. Na tomto jediném kopci je lomů hned několik. Šla jsem tak, abych k Vycpálkovu lomu došla shora, protože v horní části lomu jsem ještě nebyla a stálo to opravdu za to. 

Jde o opuštěný zatopený kamenolom a také o mineralogická lokalita. Na horní hraně lomu bylo vidět, že tam lovci minerálů kutají a rozbíjejí kámen a hledají červenohnědé krystaly hessonitu (odrůda granátu). Shora byl krásný pohled na hluboko pode mnou ležící vodní hladinu lomu.

Od Vycpálku jsem šla dál k dalšímu velkému lomu tak, abych scházela po jeho levé stravě dolů. Zde si přijdou na své milovníci industriálních trosek. Ve vrcholové části lomu je totiž umístěno pevně ukotvené rameno, které drželo lano přepravující vzduchem vozíky nebo jiné nádoby s vytěženým materiálem. V hloubce dole stál opuštěný jeřáb. Velmi fotogenické opuštěně působící místo, kde příroda hodně zapracovala.

Od lomu jsem sešla po staré cestě až na červenou značku vedoucí zpět do Černé Vody. Chvíli mi nedocházelo, proč je tato trasa tak rovná, ale pak mi docvaklo, že tato značka vede po původním železničním náspu. Ze Žulové sem byla totiž postavena železniční vlečka.

Kromě obrovských hromad kamení, žulových zídek, mostků a dalších zbytků kamenické práce, po trase uvidíte rybník a zatopený lom Rampa, což je jeden z místních lomů, který se v létě využívá ke koupání.

Výšlap jsem zakončila vhospodě v Černé Vodě, kde se často zastavuji i na kole. Dobře tu vaří a v sezónu je zde plno bikerů.

Mapa trasy


 

LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? 🙂 SDÍLEJTE HO S PŘÁTELI NA FACEBOOKU 🙂

Také můžete napsat tady dole komentář pro ostatní čtenáře. Jistě je bude zajímat váš názor a zkušenost.

Objevte 5 tajemství Jeseníků, která ještě neznáte

Radost a štestí přichází, když člověk překročí své hranice a má odvahu vydat se objevovat nové cesty.

Inspirujte se mou cestou a vydejte se zkoumat jesenická tajemství.

K dávkám inspirace dostanete i e-book jako dárek.

Facebook Comments

Leave a Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.