Místo, kde na každém kroku zakopnete o kámen

Celkem pravidelně mně přepadá neodolatelná touha vydat se do míst kolem Černé Vody v Rychlebských horách. Tato místa mají pro mě totiž velké kouzlo. Jde o krásnou krajinu, kde na každém kroku vnímám pozůstatky života a díla našich předků. Jejich život byl postaven na tom, co jim nabízela sama krajina.

Černá Voda

Černá Voda, jedno z mála obdělávaných polí

 

Nejčastěji sem jezdím na kole, ale tentokrát jsem si některá místa, která na kole nejsou až tak dostupná, chtěla projít pěšky. Také jsem měla v úmyslu nafotit nějaké fotky, ale „fotografické“ počasí mi příliš nepřálo.

Krajina

Je to právě krajina Žulovské pahorkatiny a Sokolského hřbetu, výběžku Rychlebských hor, která dává tomuto místu velké kouzlo. Jde totiž převážně o travnaté pastviny, proložené zarostlými lesnatými kopečky, kde lesy jsou převážně listnaté, místy smíšené. V lesích všude leží kameny, neuvěřitelné množství. Jde totiž o oblast, v minulosti vyhlášenou těžbou žuly a mramoru a i v dnešní době je zde několik funkčních lomů. Staré opuštěné lomy najdete například i když jdete ze Žulové na Boží horu a Borový vrch.

Kamenné hromady

Kamenné hromady

Takže znaky krajiny jsou louky a pastviny, listnaté lesy a kameny, které byly sesbírány z polí nebo pocházejí z lomů či lesů. Jak zajímavá musela být ta krajina předtím, než byly sebírány na obrovské hromady všechny kameny a jaká to musela být těžká práce je sesbírat. Krajina je zde krásná v každém ročním období a je poházena domky, ke kterým vedou úzké pěkné cesty, někde lemované letitými stromy.

Znakem krajiny je i podloží, které je propustné, cesty jsou příjemné a bez louží. Je to dáno tím, že tato oblast byla v době ledové pokryta obrovským skandinávským ledovcem. Ten pokryl celou Vidnavskou nížinu, Žulovskou pahorkatinu a úpatí Rychlebských hor, a to až do nadmořských výšek okolo 500 m. n. m. Tento obrovský ledovec zde po roztátí po sobě zanechal až 50 m mocné uloženiny, štěrkopísky.

Kámen

Když jsem zde byla poprvé, bylo to na kole a jela jsem z Vápenné, směrem k Sokolskému hřbetu. A v určité nadmořské výšce mě překvapilo, že cesta je zde dlážděná žulovými kostkami. Dnes už vím, že to zde vůbec není ojedinělé. Kromě dlážděných cest jsou všude i v lesích pozůstatky různých zídek (spíše bytelných žulových zdí), většinou stavěných na sucho, starých náhonů či mostků, kde mostovky jsou z velkých kamenných kvádrů, což je nádherné dílo starých kameníků. Najdete je nejen zde v Černé Vodě, ale například i po cestě ze Žulové na Boží horu a Borový vrch.

Kamenný mostek

Kamenný mostek

 

V lesích leží opuštěné kameny v různé fázi rozpracovanosti. Vypadá to, jakoby lidé pracovali s kamenem a najednou všeho nechali a odešli a asi to tak i bylo. Kromě toho je v lesích mnoho starých lomů a obrovské hromady kamenů, jako němé pozůstatky těžby a dávné minulosti. Terén je tu překután a překopán, podobně jako například ve Vrbně pod Pradědem, kde se ale jednalo převážně o rýžování zlata.

Moje cesta

Tento víkend jsem šla po zelené značce od hospody v Černé Vodě k základně Rychlebských stezek (o těch vám povím někdy příště, protože rozhodně stojí za vyprávění) a k zřícenině hradu Kaltenštejn. Na vyvýšenině zde stojí opuštěná, polorozpadlá věž a pár hradních zdí. Je to zajímavé a hojně navštěvované místo.

Kaltenštejn

Kaltenštejn

 

Odtud jsem šla ještě kousek po červené značce směrem ke Starému Podhradí, ale jak je mým zvykem, značku jsem brzy opustila a toulala jsem se jen tak po loukách. Na takové toulání mám dobrý recept, a to sledovat, kde je jaký chodníček, po němž chodí místní nebo lidé znalí, protože takový chodníček vás vždy zavede k něčemu zajímavému, kam ostatní turisté chodící po značkách nikdy nedojdou. Narazila jsem na opravdu úžasná místa. Čím dál je člověk od turistických značek, tím více najde původních, nedotčených míst. Inspirace a imaginace běží. Jde o velmi stará místa se silným duchem. Tato místa jsou jedním z důvodů, proč lidé milují Jeseníky.

Chaloupka ve Starém Podhradí

Chaloupka ve Starém Podhradí

Lomy a jiné věci

Menší oklikou jsem došla až k Přírodní památce Píšťala. Jde o kopec porostlý smíšeným lesem, převážně bukem, ale vyskytují se zde i borovice a břízy. Na vrcholu kopce je žulová skála se zajímavými skalními mísami, které jsou zřejmě často naplněné vodou. Kromě toho jde o další z malých lezeckých míst v Jeseníkách, je zde totiž několik jištěných cest.

 

Píšťala

Píšťala

Z Píšťaly jsem šla dál směrem k Vycpálkovu lomu, od úpatí kopce Haspelberku přímo lesem. Na tomto jediném kopci je lomů hned několik. Šla jsem tak, abych k Vycpálkovu lomu došla shora, protože v horní části lomu jsem ještě nebyla a stálo to opravdu za to. Jde o opuštěný zatopený kamenolom a také o mineralogickou lokalitu. Na horní hraně lomu bylo vidět, že tam lovci minerálů kutají a rozbíjejí kámen a hledají červenohnědé krystaly hessonitu (odrůda granátu). Shora byl krásný pohled na hluboko pode mnou ležící vodní hladinu lomu.

Vycpálkův lom

Vycpálkův lom

 

Od Vycpálku jsem šla dál k dalšímu velkému lomu tak, abych scházela po jeho levé stravě dolů. Zde si přijdou na své milovníci industriálních trosek. Ve vrcholové části lomu je totiž umístěno pevně ukotvené rameno, které drželo lano přepravující vzduchem vozíky nebo jiné nádoby s vytěženým materiálem. V hloubce dole stál opuštěný jeřáb. Velmi fotogenické opuštěně působící místo, kde příroda hodně zapracovala.

Lom

Lom

 

Od lomu jsem sešla po staré cestě až na červenou značku vedoucí zpět do Černé Vody. Chvíli mi nedocházelo, proč je tato trasa tak rovná, ale pak mi docvaklo, že tato značka vede po původním železničním náspu. Ze Žulové sem byla totiž postavena železniční vlečka.

Kromě obrovských hromad kamení, žulových zídek, mostků a dalších zbytků kamenické práce, po trase uvidíte rybník a zatopený lom Rampa, což je jeden z místních lomů, který se v létě využívá ke koupání.

Lom Rampa

Lom Rampa

 

Výšlap jsem zakončila vhospodě v Černé Vodě, kde se často zastavuji i na kole. Dobře tu vaří a v sezónu je zde plno bikerů.

Rychlebské hory a jejich podhůří jsou doposud málo objevené, což je dobře, ale začínají se probouzet. Kdo ví, jak dlouho ještě zůstanou takovými, jakými jsou dnes.

Mapa

 

LÍBIL SE VÁM ČLÁNEK? 🙂 SDÍLEJTE HO S PŘÁTELI NA FACEBOOKU 🙂

 Také můžete napsat tady dole komentář pro ostatní čtenáře. Jistě je bude zajímat váš názor a zkušenost.

Ivana Metelková

Jsem domorodec z Jeseníků, mou vášní je pohyb a jesenická příroda. Ráda učím lidi poznávat nové cesty, chodit jesenickou krajinou a vnímat, jak k nim Jeseníky promlouvají.

Jsem autorkou e-booku Jeseníky cestou domorodce, ve kterém vás na 15 cestách provedu různými částmi Jeseníků, e-booku 5 cest okolím Vrbna p/P, kterým provádím lidi podhůřím Jeseníků a e-booku Zaječí hora, kde můžete objevit krásu jesenického lesa, suťových kamenů a skal.

Můj příběh o tom jak jsem k tomu všemu došla, si přečtěte zde.

Komentáře

    Přidat komentář

    * Nezapomeňte na povinné pole.

    • DÁRKY PRO VÁS

       

    • Buďte objevitelem jesenických tajemství

      Stáhněte si e-book zdarma a zjistěte, jaká dobrodružství můžete zažít na svých toulkách Jeseníky, co je tím hlavním důvodem, proč si Jeseníky zamilujete i vy a co mohou tyto hory přinést vám osobně.

      3sipky-dolu-cervene

    • Kam v Jeseníkách na běžky?

      e-book - běžky   Ukradněte moje tajemství, kam jezdím v Jeseníkách na běžky ... :-) Stáhněte si e-book jako dárek.

    • Neděláte 6 nejčastějších chyb jízdy na kole nejen cyklistických hobíků?

        Proč byste měli jezdit na kole? Co je dobré sledovat, když si nějaké kolo chcete pořídit? Jaké jsou nejčastější chyby, které možná při své jízdě děláte i vy?

    • Rubriky

    • Nejnovější příspěvky