Macrialonga aneb jak pejsek s kočičkou vařili cestovní ruch

Srovnání chápání závodu v běžeckém lyžování, populární italské Marcialongy a přístupu oficiálních míst k rozvoji cestovního ruchu v Jeseníkách.

Dívala jsem se nedávno na závod v běžeckém lyžování ze seriálu Ski Classics, populární Marcialongu, která každoročně koná v italském Val di Fiemme. Tento závod se zde koná od roku 1971 a každý rok se lyžaři vydávají na trať dlouhou neuvěřitelných 70 km.

Na závody Ski Classics se vždycky těším, protože je už tradičně spolukomentuje Martin Petrásek, náš bývalý reprezentant v běžeckém lyžování a také posléze dálkový běžec. Jeho nadšení pro tento sport, zejména pro klasickou techniku, mě vždy dostane. Jeho komentování mě fakt baví, na rozdíl od techniky soupaž, která už definitivně nahradila krásnou a také mnohem náročnější klasickou techniku. Dostatečně to podle mě ukazuje jeho motto, které se dá vztáhnout nejenom na běžecké lyžování:

“Lyžování tě nikdy nesmí přestat bavit.

U koho zhasne pravá jiskra nadšení, ten nikdy nic velkého nedokáže.

Netrénuj jen proto, aby jsi polykal kilometry. Mohl by ses zalknout.”

Co má závod v běžeckém lyžování společného s naším cestovním ruchem?

Marcialonga je pro běžecké lyžování událost. Jezdí na ni lidé z celého světa. Není to jeden závod, ale seriál závodů pro všechny možné kategorie včetně dětí. Jsou to další doprovodné akce a úžasná atmosféra, kterou si přijíždějí užít i nezávodníci. Ale proč o Marcialonze píši?

 

běžky, lyžování, lyžařské stopy
Spusťte Marcialongy

Letos (v roce 2016) měli pořadatelé pořádně napilno. Celých 70 km  bílé stopy museli pro nedostatek přírodního sněhu připravit ze sněhu technického. Ten si chystali postupně již od prosince a poté ho rozváželi po celé délce trati. Trasa Marcialongy vede údolím, resp. dvěmi údolími, přes několik vesniček. Všechny tyto vesničky včetně všech obyvatel se na přípravě běžecké trasy a úpravě stop a přípravě závodů podílejí. Lidé jsou zde opravdu hrdí na to, že mohou být součástí tohoto závodu.

Marcialonga je vlastně seriál tří závodů – běžeckých, cyklistických a závodů na běžkách. Výsledky z těchto tří závodů se pak sčítají. Takže pořadatelé, včetně všech pomocníků okolo, mají po celý rok opravdu co dělat. Odpočítávání času pro příští závod Marcialongy vždy běží od skončení toho předešlého …

Fascinuje mě, jak jsou lidé schopni se na této spolupráci domluvit. A také vím proč. Pochopili totiž, že to přinese užitek všem. Nejen pořadatelům, ale i obcím, obchodníkům, ubytovatelům a poskytovatelům všech možných služeb.

A jak se vaří cestovní ruch u nás?

Svůj titulek dnešního čláku jsem si vypůjčila od skvělého copywrittera Otto Bohuše (který to mimochodem na svém blogu výslovně umožňuje). Ve svém článku Jak pejsek s kočičkou vařili web Otto Bohuš píše o tom, jak tristní strukturu webů mohou mít naše města a jakým způsobem propagují to, co jedinečného ve městě mají.

Např. píše: “Proč návštěvníky na brno.cz vítá spíše text novinky „Indikátorová soustava strategie“ a ne headline obsahující slova jako „Janáček“ či „Tugendhat“?” anebo “A opravdu se na web liberec.cz nevměstná unikátní Hubáčkova stavba vysílače na Ještědu, o které píší i ve Financial Times?”

Slezská Harta
Slezská Harta

Pokud se vrátím k Jeseníkům, zde je situace ještě komičtější. Jeseníky nejsou Dolomity, zato jsou nepochopitelně administrativně rozpůleny na dva resp. tři kusy, které spolu nejsou kompatibilní (Olomoucký, Moravskoslezký a Pardubický kraj). Turistovi je samozřejmě úplně jedno, jestli se pohybuje v části Jeseníky – západ nebo Jeseníky – východ. A ani nechápe, proč tyto dva názvy vlastně existují. Pro něj jsou jenom jedny Jeseníky a je to tak dobře.

Top vrcholem snah o rozvoj cestovního ruchu je stále stejné vydávání x tisíc tištěných materiálů v době, kdy všichni všechno hledají na internetu. Takže cestovní ruch se zde vaří asi jako u pejska a kočičky dort.

Nepropadejme ale panice. Všechno jde, tak jak má. Lidé to totiž berou za správný konec sami. Sdružují se, dělají věci jinak a dělají to, jak umí nejlépe. A to stačí.

Podívejte se co třeba lidi v Jeseníkách dělají

  • Nádherný projekt Rychleby a Jeseníky outdoorového filmaře a sportovního fanatika Petra Pavlíčka a fotografky, cestovatelky a milovnice přírody Báry Vávrové.
  • Sklářská huť Tomi – kde se vyrábí lesní sklo.
  • Blog amatérského historika Zdeňka Hlávky z Vrbna pod Pradědem –  Železné.
  • Hnutí Brontosaurus Jeseníky – v zaniklé osadě v Jeseníkách postavili dobrovolníci dům
  • Tančírna v Račím údolí – obnova a další provoz oblíbené tančírny a restaurace se sálem, postavené v secesním stylu, která patřila k vyhlášeným výletním místům obyvatel Javorníku i širokého okolí.
  • Vinckovo kafe – kavárna třetí kávové vlny, v unikátním prostředí rodného domu Vincka Priessnitzů, kde se pečou s láskou vlastní dezerty, vaří vege polévky, točí Bernard a minipivovar Clock a především, kde si užívají své práce a tvoří prostor pro lidi, kteří si váží sami sebe.
  • Spolek Horní a Dolní Údolí, který se zabývá obnovou kostela sv. Acháce v Dolním Údolí a kaple sv. Anny v Horním Údolí.
  • Klub přátel Zlatých Hor, jehož různorodá činnost je spojena zejména s hornictvím na zlatohorsku, originálním jesenickým folklórem a muzejnictvím.
  • Spolek Sudetikus z Jeseníku, který spojuje obyvatele Jesenicka s cílem oživit dění v Jeseníku.
  • PositivJE – projekt positivJE, pozitivní zprávy z jesenicka, pomáhá prezentovat Jesenicko jako skvělé místo pro život.
  • a mnoho dalších…
Facebook Comments

Diskuze

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.

); ga('set', 'forceSSL', true); ga('send', 'pageview');