Cesta do středu Země. Kdo by neznal tento román Julesa Verna. Autor v něm líčí cestu přírodovědce a profesora mineralogie Otty Lidenbrocka, jeho synovce Axela a jejich islandského průvodce Hanse Bjelkeho do středu Země (což je místo v hloubce asi 6 378 kilometrů pod povrchem naší planety). Neměli jsme sice takové štěstí, abychom objevili zašifrovaný dokument starého islandského alchymisty jako hrdina románu, podle kterého bychom...
Květinová jízda. Zaslouženě květinová. Napadlo mě, když jsem fotila své cyklistické zážitky. Každé focené místo mělo svůj název, něco jako je jméno ulice. Třeba luční nebo právě květinové. Tím jsem začala, ale postupně už mi to nestačilo. Tak jsem upřesňovala: kohoutkové, kopretinové, šťovíkové, s vlčím bobem, pryskyřníkové, atd. Své první kolo jsem si přála a také dostala...
Každá krajina, tak jako každý člověk, má svůj “spirit”, svého ducha, svou vnitřní krásu a moudrost. Všichni jsme sem do krajiny přišli a jednou z ní také všichni odejdeme. Jsme spirituální bytosti a díky tomu máme přístup k moudrosti uvnitř sebe. Pokud tuto moudrost uvnitř sebe najdeme, otevře nám to oči navždy. Učili nás,...
Ahoj přátelé, ne nezatápěla jsem běžkami, ale lovila jsem svou vnitřní energii na běžkách pod Malým kotlem. Dostala jsem se tam z Nové Vsi přes Mravencovku. Díky zmrzlé ledové krustě byl výstup z Mravencovky pod kotel docela náročný. Takže nejprve jsem tam kus energie nechala, teprve potom jsem ji získávala zpět. Ale to, jak to...
Ahoj, přátelé. Na facebooku jsem zveřejnila příspěvek, který bych dnes ráda trochu rozvedla. Byl o tom, že když se odhodlaně soustředíme na svou vlastní cestu, inspirujeme a podporujeme také ostatní, aby učinili totéž. Proč o tom píšu. Nedávno jsem si totiž nechala zpracovat takový rozbor na základě data narození, abych zjistila proč dělám věci, které...
Na horách. Ta pravá turistická komunita a její příbuzné odnože, to je docela zajímavý společenský fenomén. Je to vlastně taková velká rodina, i když se třeba vůbec neznáte. Znáte to ne, když se na horách bavíte s úplně cizími lidmi? Rozumíte si, že? A turistika? Ta vás jednou dostane, nadchne a už nepustí. Je v...
Každý den je jiný. Včera byly Vánoce a já dávala na Facebook příspěvek o tom, jak každý rok stoupáme na Praděd, abychom se tam setkali s přáteli: Každý rok, ať je jak chce, jdeme na Štědrý den na Praděd. Setkáme se tam s přáteli, které vidíme za celý rok třeba právě jen tento den. Už jsme...
Jeseníky v naději. Už byly na rozsypání. Šuškalo se to potichu v dolinách i na na nejvyšších hřebenech. A už to mají za sebou. Jo, jo… Teď teprve jsou Jeseníky pro pravé chlapy i děvčice. Studené a drsné. Se sněhem, blátem, zmrzlými prsty. Zvlášť tam, vysoko nahoře, na nejvyšších hřebenech. Vloni jsem první sních vítala...
